Fotbal v Datyních ožil. Vedení o konci v páté lize i návratu. Bojujeme, hlásí
Pro Datyně o to horší, že měly za sebou dvě povedené sezony, kdy se tým pod vedením Petra Blejchaře umístil ve středu tabulky a záchranu měl několik týdnů dopředu zajištěnu. "Úspěch ale s sebou přináší daň v podobě zájmu odjinud. A o naše hráče zájem byl. To byl důvod, proč jsme o řadu z nich přicházeli, ale nahradit se je nedařilo. Ani početně, natož kvalitou, byť nějaké příchody byly v jednání a byly poměrně blízko," vzpomíná Jan Rozbroj.
Dostali jsme informaci, že máme přihlásit krajský přebor, že hráči budou, byť někteří odcházeli kvůli studiu nebo za lepším. Až když měla začít příprava, zjistili jsme, že kluků je pět a výhled na příchody žádný. Nedávalo to smysl, proto jsme museli učinit takové rozhodnutí, byť bylo těžké," říká Petr Mládek.
"Na druhé straně, s odstupem musím říct, že to klub zachránilo. Máme nějaký rozpočet, který je dán i historicky, a s ním pracujeme, v jeho mantinelech se pohybujeme. Nemůžeme si dovolit harakiri, nebo nějaké finanční závody s kluby okolo," podotýká Rozbroj, jehož otec Miroslav Rozbroj v klubu působí od roku 1985 a dnes je ve funkci pokladníka a jednatele.
Nechceme tým na základě peněz, říká vedení Datyň
Ve funkci čestného předsedy funguje v Dolních Datyních dosud. Klubem v minulých letech prošla řada zajímavých hráčů, kteří nyní působí třeba v divizi nebo v krajském přeboru. Namátkou Michal Cíleček, Johnny Ndanusa, Martin Gaži, Dominik Máša, Zdeněk Novotný, Tomáš Kaduch, Libor Stebel či Vojtěch Masopust.
"Ndanusa bydlel u mě," připomene Mládek. "Vypiplali jsme je, pak někdo zavolá, a je zle. Bohužel. Škoda," pokrčí nad ztrátami rameny. "Ti kluci se tu vykopali, někteří nehráli ani v I.A třídě, když přišli. U nás dostali šanci, tady Péťa některé fotbalově vychoval, dělal jim akce, staral se, takže se nedivím, že ho to zamrzí. Holt to tak ale je, byť člověk cítí…," povzdechne si Rozbroj.
Aktuálně má klub hospodařit s rozpočtem okolo šesti set tisíc korun. "Dostáváme dotaci, ale z té hradíme pronájem areálu. Jinak ze šedesáti procent provozu kryjeme sponzorskými penězi a tím, co si seženeme," líčí. "Důležitější než to, jestli hrajeme takovou nebo jinou soutěž, pro nás ale je, že postupně renovujeme areál, udělala se umělka, zaměřili jsme se na mládež, což dřív nebývalo. Odměnou je, že máme rekordní počet mládežníků v soutěžích. Šest kategorií. Skvěle funguje školička. To je teď velký rozdíl, ale samozřejmě tato práce tolik vidět není. Je nám ale jasné, že kdybychom chtěli někdy zase hrát výš, museli bychom mít v zádech silného sponzora," ví Jan Rozbroj junior.
I.B třídu zvolili na poslední chvíli
loňské události měly podle obou zástupců vedení ve městě a v okolí nemalý ohlas. "Až jsem se divil, protože poslední dobou jsme si říkali a ptali se sami sebe, pro koho ten fotbal tady děláme. Lidí tady totiž moc nechodilo," usmívá se při zamýšlení Petr Mládek. "Ano, pak nám ale spousta říkalo, že jim je to líto. Víte, přes dvacet let to tady dělají stejní lidé, sami si pokládáme otázku, jestli není čas se posunout i v tomto. Uvidíme, co bude v zimě, kdy se asi bude volit nový výbor a možná by to chtělo trochu omladit, což je přirozený vývoj," nezastírá Jan Rozbroj.
V aktuálním ročníku měl datyňský klub jasno, že muži budou fungovat. "Ale nepočítali jsme s tím, že bychom mohli hrát kraj, konkrétně I.B třídu. Když jsme se přihlašovali, bylo to s vědomím, že do okresu. Nakonec jsme váhali do poslední chvíle, jakou soutěž zvolíme. Rozhodli jsme se až v poslední den podání. Hrát jsme ale chtěli," podotýká Petr Mládek.
V sedmi soutěžních zápasech sedmé nejvyšší soutěže ještě mužstvo nebodovalo. Naposledy padlo doma 2:7 s Lučinou. "Teď je to postavené spíše na starších klucích, kteří už někde hráli, a pár mladých. Spíše čekáme, až nám dorostou dnešní starší žáci, které máme šikovné, a za tři čtyři roky by se to mohlo projevit i v mužích. Jsme prostě v procesu, který nějakou dobu potrvá," připojuje se Jan Rozbroj.
"Jediné, co tomu teď chybí, je zkušenost z vyšších soutěží. Vůdčí osobnost. Mít jednoho dva takové kluky, kteří by to na hřišti i v šatně řídili, bylo by to ideální a panovala by spokojenost," dodává Petr Mládek.
Nejsme sami. Podívejte se na Dětmarovice
Rozbroj se občas zamyslí nad tím, co se stalo špatně, že klub musel "padnout na hubu", respektive A-tým. "Jistě na tom máme zásluhu, ale myslím si, že je to vývoj celého fotbalu i společnosti. Koneckonců nejsme jediní, kdo takto dopadli. Podívejte se na Dětmarovice," poukazuje o kus dál k "sousedům" na Karvinsku.
"Já mám odhad, že do pár let – pěti, deseti, dvaceti – ubude třeba třicet procent klubů. Prostě nebudou mít s kým hrát. Bez ohledu na peníze. Už dnes se podívejte, že v kraji hrají čtyřicátníci, někde i chlapi, co měli padesát. To dřív neexistovalo," přidává se Petr Mládek. "Proto se musíme zaměřit na mládež. Spoléhat na to, že přijdou hráči odjinud prostě nejde. Za chvíli to bude tak, že co si nevychováte, to nebudete mít. A myslím si, že brzy to pochopí i v dalších klubech," míní vedoucí mužstva.